Proč kandiduji

Migrační krize

Téměř celý svůj dospělý život se pohybuji v bezpečnosti. Naše země je 6. nejbezpečnější zemí a pokud si chceme toto místo udržet, tak nemůžeme experimentovat s naší zemí ani se zeměmi Evropské unie v rámci migrační vlny. Jsem zastáncem pomoci zemím napadených Islámským státem, nicméně jsem zastáncem pomoci v místě, kde je třeba pomáhat. Nemůžeme odtrhnout obyvatelstvo z těchto zemí, z jejich kultury a místa, kde žijí a doufat, že se přizpůsobí. Jejich víra a kultura jim nic takového nedovolí a ani neumožňuje a my musíme tyto fakta respektovat. To znamená, že pokud chceme, aby naše děti a děti jejich dětí žily ve stejně bezpečné zemi jako my, tak musíme náš stát chránit proti přívalům lidí, kteří nechtějí a ani nemohou přijmout pravidla naší Evropy.

Pomoci těm, kteří to potřebují

Vždycky jsem byl zastáncem pomáhat druhým, vždyť i proto jsem byl tolik let policistou. Je správné pomáhat. Ale sám jsem na sobě zjistil, že pokud máte pomáhat lidem, kteří opravdu Vaši pomoc potřebují, tak sami musíte žít na takové ekonomické úrovni, abyste takové pomoci byl schopen. Velmi těžko přesvědčíte lidi k pomáhání, když sami pomoc potřebují. Musíme vytvořit takový stát, kde lidé budou ekonomicky a sociálně natolik soběstační, že budou sami pomoc druhým považovat za samozřejmost a tuto samozřejmost budou také naplňovat.

Moje politika

Do politiky jsem vstoupil krátce po mém odchodu od Policie ČR. Během těchto 5-ti let v politice jsem zjistil, že jako politik dokážu pomoci daleko víc, než když jsem byl u policie. Náš stát musí být silný a stabilní. Již z historie víme, že pokud chceme být silní a čelit okolním vlivům, tak musíme mít silný státní a veřejný systém. Kvalitní podmínky jak pro státní zaměstnance, tak i pro soukromý sektor. Policie musí zpět získat svou důstojnost a práce pro stát musí být posláním nikoliv poslední instancí, jak získat práci. Lidé musí být hrdí, že pracují pro svoji zemi a je jedno, o jaký druh práce se jedná a musí vědět, že stát si jejich práce váží. Tady já vidím cestu kudy jít.

Odzbrojování

Nikdo nemůže naší zemi diktovat, jakým způsobem se máme bránit proti vnitřnímu i vnějšímu nepříteli, ať už se jedná o jakýkoliv druh ataku. Náš systém nám jasně určuje, za jakých podmínek smíme nosit zbraň a používat ji. Jsem si jistý, že tento systém nám zaručuje naše práva. Sebrat zbraně slušným lidem snížení teroru nevyřeší, naopak. Stanou se z nás ovce na porážku. Pokud se veřejně zbavíme svých obranných práv, tak to bude cesta k vlně násilí směrem do naší země. Zločinci a teroristé se nás musí bát a musí vědět, že v naší zemi si nemohou dělat, co chtějí a pokud nebudou respektovat naše práva, tak mohou o ty svá velmi rychle přijít. Naši lidé mají právo nosit zbraň.